|
|
Spolupráce ošetřujícího personálu se stomickou sestrou
HÁLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na spolupráci stomických sester se všeobecnými sestrami, na jejich postupy při edukaci stomiků a na ošetřovatelské problémy související se stomií. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část obsahuje charakteristiku stomické sestry, stomie, její indikace, komplikace a správnou péči o ni. Dále je zde definována spolupráce zdravotnického personálu a edukace stomiků. Výzkumná část je zaměřena na spolupráci mezi stomickými a všeobecnými sestrami, na edukaci stomiků a na nejčastěji vzniklé ošetřovatelské problémy v rámci stomie. Pro výzkumnou část byly stanoveny dva cíle, ve znění: Zmapovat spolupráci ošetřovatelského personálu se stomickou sestrou. Zmapovat nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými přicházejí stomické sestry do styku při edukaci sester. Tato část byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s dvěma výzkumnými soubory. První byl složen ze tří stomickcý sester a druhý ze čtyř všeobecných sester. Po dosažení teoretické saturace byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a následně kategorizovány do sedmi kategorií. Z výsledků vyplývá, že stomické sestry a všeobecné sestry spolupracují v rámci péče o stomiky velmi často. Nejčastěji jde o odbornou pomoc při vzniku komplikací, dodání stomických pomůcek nebo edukaci pacienta. V rámci druhého cíle bylo zjištěno, že nejčastějším problémem při edukaci sester je špatné vystřihávání otvorů na stomických sáčcích a následný vznik komplikací. Dále bylo také zjištěno, že se stomické sestry snaží personál edukovat podle svých ošetřovatelských postupů, aby docházelo k co nekvalitnější edukaci pacientů. Z práce byl vytvořen informační materiál pro sestry a studenty ošetřovatelských oborů.
|
|
|
Prevence komplikací vznikající při stomii pohledem sestry
ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se věnuje prevenci komplikací vznikající při stomii pohledem sestry. Stomie je dočasné nebo trvalé vyústění dutého orgánu na povrch těla. Stomické komplikace jsou nežádoucí stavy, kterým lze zabránit správným a časným ošetřováním stomie. Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče, která vede k prevenci komplikací vznikajících při stomii. Pro tento cíl jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jak edukují sestry pacienta se stomií? Jaké jsou možnosti péče o pacienta se stomií s komplikacemi? Výzkumný soubor tvořilo celkem deset všeobecných sester, z toho čtyři mají kurz nebo školení týkající se ošetřování stomií. K realizaci empirické části bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se všeobecnými a stomickými sestrami. Rozhovory byly doslova transkribovány. Získané informace byly zpracovány otevřeným kódováním a poté kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2021. Výsledky práce jsou členěny do jednotlivých kategorií, kterými jsou: vzdělávání sester, druh stomie, převaz stomie, stomické pomůcky, komplikace stomií, edukace pacienta se stomií, organizace spolupracující se stomiky, znevýhodnění stomiků. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že všechny pravidelně ošetřují stomie a mají částečné znalosti o edukaci a prevenci stomických komplikací. Výzkumné šetření poukázalo na nedostatky sester v péči o stomie a případné neznalosti v oblasti prevence. Bylo zjištěno, že většina sester zná základní prvky edukace a pravidelně pacienty edukuje. Dále bylo zjištěno, že sestry se snaží předcházet vzniku komplikací a v případě výskytu komplikací se obrací na další odborníky. Výsledky práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů a pro zdravotnický personál.
|
|
|
Vliv založení stomie na aktivity denního života
Kougl, Jiří ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
V teoretické části se věnuji historii, anatomii, druhům stomií, pojmu stomie, indikace k založení stomie, před a pooperační péči, ošetřování stomie, pomůckám a vlivem založení stomie na aktivity denního života klienta se stomií. V praktické části se zabývám v rámci vlastního šetření vlivu založení stomie na aktivity denního života u klientů se stomií.
|
|
|
Kvalita života pacientů se stomií
Jánská, Pavla ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita života pacienta se stomií" pojednává o tom, co vše zahrnuje život pacienta se stomií. V teoretické části je krátké seznámení s tématy týkajícími se každého stomika. Popsána je anatomie trávicího a močového traktu, historie stomií a základní dělení stomií. Dále práce pojednává o onemocněních, která mohou být řešena stomií. Popsána je předoperační a pooperační péče, stomické pomůcky a ošetřování stomie. Zmíněny jsou též komplikace stomií a také kvalita života pacienta se stomií. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky zjištěné pomocí strukturovaného dotazníku, který byl pro účel práce sestaven. V závěru práce jsou uvedeny zjištěné poznatky vyplývající ze šetření a vyhodnocení stanovených cílů.
|
|
|
Využití stomických pomůcek v praxi
Štroblová, Martina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Otradovcová, Iva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na využití stomických pomůcek v praxi. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii gastrointestinálního traktu, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je kolostomie. Je zde uvedena historie a vývoj stomických pomůcek, indikace k výkonu kolostomie a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s kolostomií, sem patří péče o stomii, o peristomální oblast, o psychický stav, o výživu a pitný režim. Dále je zde obsažena kapitola o edukaci pacienta a rodinných příslušníků. Empirická část je zaměřena na výzkumné šetření, kdy metodou pro sběr dat je anonymní dotazník. Šetření bylo provedeno na chirurgické ambulanci u 48 pacientů s kolostomií. Cílem výzkumného šetření bylo objektivně vyhodnotit a poukázat na výhody a nevýhody stomických pomůcek, zjistit, v jaké oblasti denních aktivit nastal po vytvoření kolostomie u pacientů největší problém z hlediska adaptačního procesu a také zkvalitnit život stomikům. Zjistila jsem, jak velmi potřebná je kvalifikovaná stomasestra. Důležitost vidím v její péči o stomiky.
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Návrat do života a jeho kvalita u pacientů po akutní resekci střev
Radošová, Alena ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Uvedení do problematiky: Kvalita života představuje v ošetřovatelské péči dlouhodobý cíl. Ošetřovatelská péče v oblasti zvyšování kvality života by měla být zaměřena nejen na fyzické aspekty, ale zejména na podporu k návratu do běžného života, zvládání běžných denních aktivit, alespoň do té míry, do jaké je byl pacient schopen zvládnout před pobytem v nemocničním zařízení. Metodologie: Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů před a po pobytu na JIP se zaměřením na pacienty po akutním operačním výkonu spojeným s resekcí střev. Výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří podstoupili akutní operační výkon spojený s resekcí střev a pobytem na JIP. Kvalita života byla hodnocena před hospitalizací a po 3 měsících od propuštění z JIP. K získání dat jsme zvolily skórovací systémy SOFA, APACHE. Kvalitu života před hospitalizací jsme hodnotily dotazníky SF-36 a ADL, IADL k hodnocení denních činností. Při dimisi z JIP pacient vyplnil dotazníky HADS (anxieta, deprese), MAF (únava), fyzická aktivita se hodnotila 6. minutovou chůzí a testem sed/stoj. Po 3. měsíční rekonvalescenci pacienti vyplnili dotazníky: SF-36, IADL, ADL, HADS, MAF a plnily 6. minutovou chůzi a test sed/stoj. Výsledky: Hodnoceno bylo 38 pacientů. Zjistily jsme významný rozdíl ve vývoji všech sledovaných oblastí života během 3.měsíční...
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Vliv založení stomie na aktivity denního života
Kougl, Jiří ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
V teoretické části se věnuji historii, anatomii, druhům stomií, pojmu stomie, indikace k založení stomie, před a pooperační péči, ošetřování stomie, pomůckám a vlivem založení stomie na aktivity denního života klienta se stomií. V praktické části se zabývám v rámci vlastního šetření vlivu založení stomie na aktivity denního života u klientů se stomií.
|
|
|
Život se stomií z pohledu pacienta
Kolářová, Markéta ; Hejtmánková, Lenka (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na pacienty, kteří mají zavedenou ileostomii nebo kolostomii. Cílem bakalářské práce bylo zjistit indikace k zavedení stomie u respondentů. Dalším cílem je, jak stomie ovlivnila životy dotazovaných a to zejména v rovině pracovní a sexuální. Třetí cíl se zabýval kvalitou života dotazovaných. Posledním cílem jsem zjišťovala, jak se dotazovaní vyrovnávali se stomií. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část seznamuje čtenáře nejprve s obecnou problematikou stomie (její druhy a indikace zavedení). Dále se tato práce zabývá aktivním životem stomiků, jejich pracovním zařazením a sexuální problematikou. Nechybí také popsané komplikace, které mohou nastat po navrácení stomie. V praktické části jsem se zaměřovala na zpracování rozhovorů a vyvození předem určených cílů. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru s osobami se zavedenou stomií ve věkovém rozmezí 20-30 let. Do výzkumu bylo zahrnuto šest respondentů, kteří byli předem řádně informováni o účelu sběru dat. Po souhlasu a zájmu se rozhovoru zúčastnit, odpovídali na předem určené otázky. Z výsledků vyplývá, že kvalita života po zavedení stomie se ve většině případů dotazovaných zlepšila. Největší oporou pro respondenty byla rodina. Sexuální život stomiků se po určité době...
|
host ::
RSS.